Jak se vůbec máš? Jak bych se měl. Skvěle. Díky, že se ptáš. Člověk v hadím těle jak jinak se cítit může. Mám slušivý plášť z opravdové hadí kůže. Hlouběji když se podíváš, oceníš hadí vlohy. Svlékáš se, aniž se odíváš, přec nikdy nejsi nahý. To pohodlíčko vležechůze, jak skvostně chutná prach, jak krásně tetelíš se v hrůze, […]
Archiv rubriky:BLBŘE
JAK JSEM HOSTIL UPÍRA
Čaroděj Marno a fúrie Nevíra nečistě zplodili lačného upíra. Jak se má k světu, to rozkošné robátko! Dokáže vysát mé naděje zakrátko; sny jsou mu předkrmem, iluze moučníkem, k tomu si mixuje koktejl z mé lásky. Mou krev si utírá mým vlastním ručníkem. Vše mu dám rád – má vzezření krásky, jíž podlost či lest, […]
PÍCHÁŠ? PŘICHÁZÍ PÁD!
Plná peněženka prachů Promiňte – překlep Prachu… Pročpak? Paměť pozvolna připomíná… Poplivaná podlaha periferní putyky Přeplněný plastový popelník příšerně páchne Piješ příliš piva Pusa pak plácá plno pakonin Přitahován překrásným poprsím pořád pokradmu pozoruješ přítelkyni pivního přítele Podobou připomíná povědomou paní postávající pod platany Pivo pokřikuje: „Pitomost! Přehnané představy! Plachý pohled přec počestnou pannu prozrazuje.“ […]